Někdy v dávných časech, na přelomu tisíciletí, když ještě hudební scénu ovládal pop a kapely v latexu, se v hlavě postmoderního „ Kurta Cobaina“ Martina zrodila myšlenka takového rázu, že ho samotného překvapila. Rozhodl se ke své osobě a šestistrunnému elektrodrnkátku hledat kamarády všude, kam ho nohy nesly. Po několikadenním trmácení si uvědomil, že pěškobus je velmi pomalý dopravní prostředek. Proto osedlal svého bílého, na čtyřech kolech v gumě obalených se valícího oře. Po dlouhém hledání objevil v nedaleké vesničce v betonovém obydlí Švába, ale nebyl to šváb obyčejný, ale lidský. Navíc vlastnil také elektrodrnkátko, sice jen se čtyřmi strunami, ale zato tlustými jako krysí ocas. Švábovi se po Martinovém dlouhosáhlém výkladu jeho vize zalíbila a souhlasil s připojením svých basových frekvencí. A protože se tito dva chlapíci dozvěděli o nejvíc nejlepším Ozzmasterovi Ozzym Oswaldovi, který byl snem každé dívky a navíc uměl bušit do bubínků, činelků, činelů a prostě do všeho co vydává zvuk, rukama i nohama, takže neváhali a v bílém oři navštívili Oswaldův hrad v Žábákově. Chlapci sdělili Ozzmasterovi své nadšení o založení světoznámého seskupení. Naštěstí souhlasil se vstupem do této skoro sekty i bez použití násilí. Jednoho dne tohle silné trio s úžasem hledělo na zelený palouček, kde se pásl, svůj břich vyvaloval a zvuky vydával, koza zvaný Dan, hustopečský pán. Tyto stěží rozpoznatelné zvuky, nepodobající se žádnému známému jazyku, se chlapcům tak líbili, že přijali tohoto lesního řvouna z palouku mezi sebe. Všechny zasáhla euforie z kompletního seskupení. Ihned se zmocnili neobydlené místnosti, které začali říkat zkušebna a začali tvořit libozvučné písně. Protože se tyto zvuky rozléhaly širokým krajem, přilákali nesmělého chlapce Thomasita von Vašpíčka zvaného Thomas z nedaleké vesnice, který tyto výtvory tajně poslouchal. Jeho snem bylo mezi tyto muže patřit. Proto se rozhodl ke vstupu do úkrytu,  ze které se zvuky linuly. Ihned kvartetu sdělit své přání být členem tohoto prapodivného seskupení. Po vyplození pár slov ve vysokofrekvenčním pásmu jej přijali mezi sebe. V této sestavě hráli, zpívali a tvořili souzvuky, kupodivu nelíbící se jen jim, ale i jiným jedincům, kteří zvláštně kroutili svými těly na seancích, kde chlapci ovládali jejich sluchovody svými zvukovými výplody. Čas plynul a Dan zvaný koza, přílišným užíváním života přichází o značnou část chrupu a byl z tohoto seskupení vyhoštěn. Naštěstí, kde se vzal, tu se vzal, tajuplný punker, dříve vládce čtyřstrunného pádla Míla Špalek zvaný Špáňa. A začíná zaplňovat prázdné, dříve kozí pasáže.

Ale jaké by to bylo, kdyby tito chlapci neužívali nějaké společné jméno. ..Jednoho smrákajícího odpoledne se chlapci sešli, poseděli, přitom přemýšleli a ono nic. Ticho a prázdno. Naštěstí tu byl něčím překvapující hardcorepunker Špáňa. Jeho ruka se začala zvedat, ustrnula pod úhlem 63,5 stupně, z pěsti trčel jen jeden prst a ten při pomyslném prodloužení přímkou ukazoval na zchátralou zeď, na které byl nápis Mr. Dynaboom. Tohle slovo bylo všem neznámé a nikomu nic neříkalo, proto ho všichni bez protestu po dlouhém 15-ti vteřinovém hlasování přijali. Konečně pojmenovaná kapela začala objíždět seance, které se konaly i tam, kde nikdo z nich zatím nebyl. Postupem času začalo chlapcům něco chybět, naštěstí však na to přišli. Bylo to stvoření velice vzácně se vyskytující a nazývající se Sámerotus Placatokytarus. Kupodivu se na kapelu usmálo štěstí a tvor toho druhu byl odchycen. Jmenoval se Majkl zvaný Sámer a ovládal mistrně placaté elektrodrnkátko. Po dlouhém přemlouvání získali tohoto neochočeného tvora do svého teritoria. V tomto složení kapela bláznila na seancích až do nedávné doby, kdy neřízená nukleární bongující střela Semínkus Bongutus Semošus zasáhla Mr. Dynaboom. Nyní rychlé Semínkovi údery do válců s napnutou kravskou kůží, oživují, už tak dost bláznivé představení, již sedmičlenného  Mr. Dynaboomu.

Vyvrcholením společného soužití, snažení, drnkání, bušení, křičení i zpívání bylo zplozeno sedmi osobami mužského pohlaví cosi kulatého a placatého nazývané cédéčkem. Nyní chlapci kočují po blízkých i dalekých krajinách, kde budou bláznit dokud se nezblázní.

Text: Thomas

Psala i upravovala text: Čarovna

P.s Po mega úspěšném vystoupení v Holubicích kdy se i stromy měli mimořádně zelenou barvu, a poslechu takzvaného cédé, kdy vstávají vlasy vzrušením,  sehnala banda  konečně nějaké starší vedení. Ač je jasné, že banda  asi poslóchat rady nikdy  nebude!! Ujal se jich ctihodný otec  pán Sklenďoch , s heslem "ZKUSÍM CO Z TOHO BUDE", a pokusí se z tohoto DynaBóómu dostat víc než si kdy mysleli :)) . Největší zásluhu na sehnání manageros, má sám velký Osvaldos , který nenápadným tlakem pořád tlačil až...to vytlačil :))  (dodal skl)